Plenér byl pomalu tak hrozný, jak hrozně se mi tam nechtělo. Ne, teď když už jsem doma a nepočítám dny do odjezdu, tak se mi to zdá celkem fajn. Do Horní Bečvy, kde plenér probíhal, mě a lufinku vezl standa. Byla to veselá cesta. Pomalu jsme se mu nevešly do toho jeho malucha. Lufinka byla umáčknutá vzadu, do hlavy ji bily Standovy kytary a zastlaná byla brašnou s ntb. Já jsem seděla naštěstí vepředu, ale abych se tam vešla celá, musela jsem jet s nohou na okně. Prostě se mi tam nevešla, měla jsem celý prostor zavalený krosnou a taškou. A tak jseme jeli. Nakonec jsem bydlela s lufinkou standou a láďou. Možná bylo štěstí, že bylo tak škaredě a pořád pršelo. Už tak jsme neměli skoro žádný volný čas. Autorskou knihu už nechci v životě vidět…tedy pokud bude mít něco společného s vyšíváním trávou. Jak mi tu zelenou věc zprotivili, vrr. Naštěstí objekty v přírodě byly fajn. Kokon, Veselý a hravý kořen i Cesta na cestě dopadly dobře a navíc to bylo zábavné. Ale akce v tělocvičně, což asi měl být vrchol celého plenéru byla podle mě hrůza…Možná kdyby to snad probíhalo v tom lomu, kde to původně mělo být, ale kvůli deště se to přesunulo pod střechu, mělo by to určité kouzlo…Ale svíčky, alobal a nafukovací balonky v tělocvičně, nic moc.
Žádné komentáře:
Okomentovat